Odpovědi na často kladené otázky týkající se zákona č. 406/2006 Sb. o hospodaření energii, aktualizováno 28.8.2009

1) Otázka:

1. Jaké náležitosti musí mít průkaz vyhotovený od 1.7.2007 do 1.1.2009? Musím jej poté uvést do souladu s Průkazem ENB?
2. Platnost vyhotovení Průkazu EBN od 1.1.2009 platí pro smluvní vztah uzavřený se zhotovitelem dokumentace uzavřený po 1.1.2009?
3. Veřejné budovy musí vyvěšovat Průkaz EBN po 1.1.2009?
4. Průkaz EBN musím vyhotovovat v případě (i) výstavy nové budovy, (ii) při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000m2 a (iii) při prodeji nebo nájmu budov? Tj. Při jakémkoliv prodeji nebo pronajmutí budovy po 1.1.2009 (uzavření smluvního vztahu po 1.1.2009) musím vyhotovit Průkaz EBN?

Odpověd:

1. a 2. Při obsahu dokumentace je nutno rozlišovat termín podání žádosti o stavební povolení.

1. V případě, že žádost o stavební povolení je podána do 31.12.2008

• dokumentace musí být vypracována v souladu s vyhláškou č. 148/2007 Sb.
• dokumentace nemusí obsahovat PENB

b) V případě, že žádost o stavební povolení podána od 1.1.2009

• dokumentace musí být vypracována v souladu s vyhláškou č. 148/2007 Sb.
• dokumentace musí obsahovat PENB

3. Vlastníci tzv. veřejných budov mají povinnost vyvěsit průkaz energetické náročnosti budovy na viditelném místě pouze v případě, že se na tyto budovy vztahuje povinnost jeho vypracování podle ustanovení § 6a odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb.

4. Dle § 6a odst. (2) písm. c) zákona č. 406/2000 Sb. je průkaz součástí dokumentace (projektové resp. stavební) při prodeji nebo pronájmu budov v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo b) tj., při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2.

2) Otázka:

Vztahuje se na stanici metra povinnost vypracování Průkazu energetické náročnosti budovy, případně, jakým způsobem má být stanovena referenční budova.

Odpověd:

Stanice metra, ať je typu nadzemního nebo typu podzemního, je chápána jako stavba dopravní, případně stavba dopravní podzemní. Podle ustanovení § 2 odst. 1 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je tento typ stavby chápán jako stavba dopravní infrastruktury.

Z tohoto důvodu se na tento typ stavby nevztahují požadavky, které jsou kladeny na pozemní stavby podle prováděcí vyhlášky 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, které upravuje požadavky na nutnost doplnění projektové dokumentace o hodnocení ENB. Vyhláška 499/2006 Sb., v ustanovení § 1 odst. 2, uvádí, že se nevztahuje na rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194 písm. c) stavebního zákona.

Pro tyto stavby definuje podmínky Ministerstvo dopravy a hodnocení ENB budovy není součástí dokumentace pro tyto typy staveb. Stanice metra do tohoto typu spadá.

Zákonu č. 406/2000 Sb. v platném znění, resp. ustanovení § 6a odst. 8 tohoto zákona, podléhají ve smyslu požadavků na energetickou náročnost budov pouze zákaznická střediska odvětví dopravy.

V případě integrace stanice metra do budovy s různými účely užívání, bude budova hodnocena jako budova polyfunkční. Na vstupní část této stavby se vztahují požadavky jako na specifickou stavbu dopravní infrastruktury. Pokud jsou nad stavbou samostatné obchodní, nebo administrativní části budovy, pak jsou hodnoceny pouze tyto samostatné části, kdy se předpokládá jako tzv. systémové hranice zóny — z pohledu oddělení zóny — vstup do těchto samostatných částí. Součástí této hodnocené části budovy nebude vstupní část stanice metra, které slouží jako průchozí část pro pohyb osob.

3) Otázka:

Bude po účinnosti ustanovení zákona o PENB nadále paralelně existovat i Energetický štítek obálky budovy, anebo bude i tento štítek zrušen a nahrazen PENB?

Odpověd:

1. Energetický štítek obálky budovy, který je součástí platné normy ČSN 73 0540—2, vycházel z dnes již neplatné vyhlášky č. 291/2001 Sb. Tento štítek nesplňoval požadavky podle směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov a posléze implementované do české legislativy ve formě nové vyhlášky č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, která původní vyhlášku č. 291/2001 Sb. nahradila. Grafické ztvárnění štítku obálky budovy je podobné průkazu energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb., nikoliv však totožné.
2. Energetický štítek obálky budovy se zpracovává podle přílohy C uvedené normy a vztahuje se k splnění požadovaných hodnot porovnávacích ukazatelů tepelně technických vlastností budov a jejich konstrukcí. V současné době má energetický štítek obálky budovy pouze informativní charakter a jeho vypracování není povinné a z důvodu uvedených v odstavci 1 a 3 této odpovědi, ani účelné.
3. Průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb., obsahuje další údaje (které neobsahuje Energetický štítek obálky budovy) vztahující se k energetickým systémům budovy, celkové energetické bilanci a měrné roční spotřebě energie. Průkaz energetické náročnosti budovy je (v případech popsaných v zákoně č. 406/2000 Sb.) od 1.1.2009 povinný jako součást projektové dokumentace a splňuje všechny požadavky podle zmíněné směrnice 2002/91/ES.

4) Otázka:

Prosím o stanovisko, zda novostavby a rekonstrukce chat spadají mezi objekty, kterých se týká povinnost vypracování energetické náročnosti budov.

Odpověd:

Požadavky na energetickou náročnost budov nemusí být, podle ustanovení § 6a odst. 8 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií v platném znění,mimo jiné splněny u :

• budov s občasným používáním,
• obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce,
• samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m2

Z výše uvedeného vyplývá, že na objekty sloužící k rekreaci (např. chaty) se nevztahují požadavky na energetickou náročnost budov dané § 6a odst. 1 zákona č. 406/2000 sb.

5) Otázka:

Od 1. ledna 2009 musí obsahovat dokladová část projektové dokumentace přikládané k ohlášení stavby nebo k žádosti o stavební povolení průkaz energetické náročnosti budovy (dále jen "PENB"). Prosím o odpověď na následující dotazy.

1. Jak má vypadat PENB, aby z něj bylo patrné, že byl vypracován oprávněnou osobou?
2. Vztahuje se tato povinnost na všechny budovy (tedy i na rodinné domy, stavby pro rodinnou rekreaci, apod.) nebo jenom na některé od určité výše celkové roční spotřeby energie )?
3. Je Státní energetická inspekce dotčeným orgánem v řízeních podle stavebního zákona vždy nebo jen v případech, kdy se vydává závazné stanovisko podle § 2 vyhl. č. 195/2007 Sb.?

Odpověd:

1. Průkaz energetické náročnosti budovy tvoří Protokol prokazující energetickou náročnost budovy a Grafické znázornění energetické náročnosti budovy
1. Protokol mimo jiné obsahuje: jméno a číslo osvědčení osoby oprávněné vypracovat průkaz. Vzor tohoto protokolu je uveden v příloze č. 4 vyhlášky č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov.
2. Grafické znázornění mimo jiné obsahuje: Jméno osoby, která PENB vypracovala, identifikační číslo osvědčení. Vzor tohoto grafického znázornění je uveden v příloze č. 4 vyhlášky č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov.
2. Průkaz energetické náročnosti budov je součástí dokumentace při:
1. Výstavbě nových budov
2. Při větší změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2
3. Při prodeji nebo nájmu budov v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat PENB podle bodu a) nebo b).

Budovy a objekty u nichž nemusí být splněny požadavky na energetickou náročnost budov, ze které vychází Průkaz energetické náročnosti, jsou uvedeny v ustanovení § 6a odst. 8 zákona č. 406/2000 Sb.

1. Dle § 94 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Státní energetická inspekce jako dotčený správní orgán, uplatňuje stanoviska k územnímu plánu a regulačnímu plánu a závazná stanoviska v územním řízení a stavebním řízení podle zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Stanoviska k územnímu a regulačnímu plánu se vydávají podle vyhlášky č. 195/2007 Sb. Tato vyhláška stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení

6) Otázka:

Jaké jsou termíny příslušných pravidelných a jednorázových kontrol kotlů vyplývající ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a prováděcí vyhlášky č. 276/2007 Sb., o kontrole kotlů?

Odpověd:

1. Termíny pravidelných kontrol:
1. kotle do výkonu 200 kW spalující uhlí a kapalná paliva: do 1.11.2009
2. kotle do výkonu 200 kW spalující plyn: do 1.11.2011
3. kotle s výkonem nad 200 kW: každoročně od nabytí účinnosti vyhlášky č. 276/2007 Sb. (1.11.2007)
2. Termíny jednorázových kontrol:
1. první jednorázová kontrola: do 1.1.2010

7) Otázka:

V zákonu č. 406/2006Sb. §6a odst. 11, písmeno a) se nemusí tento průkaz energetické náročnosti budovy zpracovávat pro objekty, kde vytápění, chlazení, ohřev TUV atd. slouží výhradně pro osobní spotřebu. Je výklad zákona správný, když si myslím, že dle citovaného paragrafu nemusí být průkaz doložen pro stavby RODINNÝCH DOMŮ ?

Odpověd:

Dle ustanovení § 6a odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb. se průkazy energetické náročnosti budov (jako doklad o splnění požadavků na energetickou náročnost budovy) povinně dokládají jako součást projektové (stavební) dokumentace vyhotovené po 1.1.2009 (resp. pro žádosti o stavební povolení podané po 1.1.2009) při:

1. výstavbě nových budov,
2. při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m 2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost,
3. při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo b).

Dle výše uvedeného se povinnost dokládání Průkazu energetické náročnosti budov, vyhotoveného dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, do projektové dokumentace od 1.1.2009 vztahuje také na výstavbu nových rodinných domů (bez ohledu na velikost celkové podlahové plochy).

Ustanovení § 6a odst. 11 písm a) zákona č. 406/2000 Sb. se netýká problematiky průkazů energetické náročnosti budov ale        pravidel pro vytápění a chlazení a dodávku teplé vody ve vztahu na prováděcí vyhlášku č. 194/2007 Sb. Touto vyhláškou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.

8) Otázka:

Obec prodává bytové jednotky bytových panelových domů dle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů v platném znění, do osobního vlastnictví oprávněným nájemcům. Výstavba předmětných domů byla v r. 1990, u některých domů proběhla výměna oken nebo bylo provedeno zateplení, některé domy jsou bez těchto úprav.

Má obec, jako vlastník panelových domů, povinnost objednat si před prodejem bytových jednotek vypracování energetického auditu, nebo stačí vypracovat protokol o energetické náročnosti budovy.

Odpověd:

Dle ustanovení § 6a odst. (2) písm. c) zákona č. 406/2000 Sb. je průkaz energetické náročnosti budovy součástí projektové dokumentace při prodeji budovy v případech, že se jedná o větší změnu dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m² (popsaný případ) a to pouze v situaci, pokud byla pro tyto změny podána žádost o stavební povolení po 1.1.2009. Z Vašeho dotazu vyplývá, že se tato povinnost na Vás vztahovat nebude (rekonstrukce proběhla před 1.1.2009).

Odpověď je koncipována pouze ve vztahu na povinnost vypracování průkazu energetické náročnosti budov ve smyslu ustanovení § 6a zákona č. 406/2000 Sb. Odpověď se nezabývá povinností vypracování energetického auditu.

K povinnosti vypracování energetického auditu:

1) Povinnost vyhotovení energetického auditu je uvedena v ustanovení § 9 odst. (3) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

2) Podrobnosti týkající a se náležitostí energetického auditu stanoví vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

3) Závazná lhůta pro vyhotovení energetického auditu je uvedena v ustanovení § 14 odst. (3) zákona č. 406/2000 Sb. Lhůta uvedená ve zmíněném ustanovení je stanovena na 4 resp. 5 let od nabytí účinnosti zákona. Zákon č. 406/2000 Sb. nabyl, dle ustanovení § 15, účinnost dnem 1.1.2001.

9) Otázka:

Co znamenají pojmy "vnitřní technologický zdroj tepla" a "experimentální budova" uvedené v ustanovení § 6a odst. 8 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění.

Odpověd:

Vnitřní technologický zdroj tepla je takový zdroj, ze kterého vyrobená tepelná energie neslouží primárně k vytápění budovy, ale je určena k jinému využití (např. k úpravě určitého výrobku).

Experimentální budova je budova sloužící k ověřování některých vlastností stavebních materiálů a konstrukcí, zejména vlastností tepelně—technických.

10) Otázka:

Jaká je výpočtová teplota vnitřního vzduchu v obchodní budově (prodejně textilu).

Odpověd:

Dle § 3 odst. (5) vyhlášky č. 194/2007 Sb., (kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům) jsou výpočtové teploty vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostech stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Zmíněná příloha č. 1 k vyhlášce č. 194/2007 Sb. obsahuje přehled výpočtové vnitřní teploty v otopném období pro některé (vybrané) druhy místností. V závěru této tabulky je uvedeno, že vnitřní výpočtová teplota se stanovuje podle technických norem ČSN EN 7730 (norma zrušena), ČSN EN 12831, ČSN EN 7726 nebo ČSN 73 0540—3. Kompletní a ucelený přehled výpočtové vnitřní teploty vzduchu podle druhu budovy (místnosti) uvádí technická norma ČSN EN 12831, ze které vyhláška v tomto směru vycházela.

Pro obchodní budovy uvádí technická norma následující hodnoty výpočtové vnitřní teploty:

• Prodejní místnosti všeobecně     20 ^oC
• Vytápěné vedlejší místnosti (chodby, klozety aj.) 15 ^oC
• Vytápěná schodiště       10 ^oC
• Kancelářské místnosti       20 ^oC

11) Otázka:

Rád bych se informovala, zda existují seznamy fyzických či právnických osob, které jsou oprávněny vypracovat Průkazy energetické náročnosti budovy, jak to vyžaduje vyhl. č. 148/2007 Sb.?

Odpověd:

Ano, Seznam energetických expertů naleznete na adrese: seznam energetických expertů

12) Otázka:

Je nutné k expertním zkouškám osob zpracovávající energetické audity budov doložit doklady požadované MPO. V případě zvolení elektronické cesty, je možné doklady po ověření "naskenovat" a zaslat?

Odpověd:

Uvedené přílohy je nejlepší zaslat v listinné formě, protože Žádost, včetně požadovaných příloh bude následně zaarchivována a uschována pro případné kontroly. Navíc žádosti jsou posuzovány odbornou posudkovou komisí MPO a předávat jí projekty nebo audity v elektronické podobě není možné. Dalším důvodem, proč zasílat žádosti v listinné podobě je kolek, který elektronicky zaslat nelze

13) Otázka:

Podle jakého zákona se vykonávají zkoušky energetický expert? Jaké požadavky musí adept splňovat? Kdo pořádá přípravné kurzy?

Odpověd:

Podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, přičemž požadavky jsou specifikovány ve Zkušebním řádu MPO, který je uveřejněn na internetových stránkách MPO. Přípravné kurzy MPO nepořádá, doporučujeme Vám obrátit se například na Asociaci energetických auditorů (www.aea.cz)..

14) Otázka:

Jaké jsou podmínky pro získání oprávnění zpracovávat Průkazy energetické náročnosti budov dle novely zákona 406/2006 Sb. Co je potřeba a jaké zkoušky musí mít projektanti k tomu, aby mohli zpracovávat průkazy energetické náročnosti budov, které musí být součástí dokumentace od 1. ledna 2009? Kde získám informace a přihlášku ke zkoušce?

Odpověd:

Požadavky jsou specifikovány ve Zkušebním řádu MPO, který je uveřejněn v příloze na internetových stránkách MPO. Na základě Vámi podané žádosti přijaté MPO budete následně pozván ke zkoušce zvacím dopisem min. 10 dní před termínem zkoušky.